Dvě rozhodnutí EU z tohoto týdne ilustrují stav digitální suverenity v Evropě.

Evropská komise, která čelí existenčním hrozbám ze strany USA a ochromující závislosti na zahraničních poskytovatelích technologií, oznámila ambiciózní legislativní balíček o technologické suverenitě(nové okno). Komise chce, aby EU konkurovala USA a Číně v oblasti čipů, datových center a umělé inteligence, budovala místní odolnost a vnesla do nejnovější IT revoluce evropské hodnoty, jako je ochrana dat. Očekává se, že tento plán mobilizuje stovky miliard eur(nové okno) pro místní průmysl.

Následující den učinil Evropský parlament vlastní krok. Aktualizoval výchozí vyhledávač(nové okno) ve svých prohlížečích z Google na vyhledávač Qwant(nové okno), francouzského poskytovatele s důrazem na soukromí.

Propast mezi odvážnými ambicemi evropských vlád projevujícími se v zásadních legislativních zásazích a jejich vlastními drobnými krůčky při implementaci v rámci jedné z jejich složek ukazuje, jak obtížný takový přechod může být. Budou muset migrovat obrovské množství dat a přeškolit tisíce zaměstnanců a celá oddělení. A budou muset povzbudit i evropské podniky, aby učinily totéž. (Evropské technologické společnosti často migraci zjednodušují pomocí nástrojů, jako je Easy Switch od Protonu.)

Přechodem na Qwant jde EU příkladem. Malé změny mohou mít velký dopad – v tomto případě již zákonodárci nebudou odesílat všechny své vyhledávací dotazy do sledovací mašinérie společnosti Google.

Budou však muset zajít ještě mnohem, mnohem dál.

Závislost Evropy na amerických technologiích sahá daleko za hranice vyhledávání

Závislost EU na Big Tech by se mohla stát existenční hrozbou. Výzkum společnosti Proton ukazuje, že firmy v Evropě jsou ochromujícím způsobem závislé na technologiích z USA, včetně cloudové infrastruktury, komunikačních nástrojů, produktivního softwaru a umělé inteligence.

Vztahy mezi EU a USA jsou napjatější než za poslední desetiletí. Nová cla(nové okno), eskalace v NATO(nové okno) a otevřené hrozby odvetných opatření z Washingtonu(nové okno) rozdělují kdysi blízké spojence. Digitální infrastruktura leží přímo v centru tohoto napětí.

Více než dvě třetiny firem ve Španělsku, Francii a Spojeném království fungují na amerických technologiích. Tři největší poskytovatelé cloudových služeb – AWS, Microsoft Azure a Google Cloud – jsou všichni z USA a společně ovládají odhadem 85 % evropského cloudového trhu(nové okno). Vlastní balíček Komise pro technologickou suverenitu to vyjadřuje čísly: Více než 80 % klíčových digitálních produktů, služeb, infrastruktury a duševního vlastnictví EU pochází z oblastí mimo unijní blok(nové okno). Vedení USA dobře ví, jak této strukturální zranitelnosti využít(nové okno).

Evropští lídři si to začínají uvědomovat. Belgický ředitel Centra pro kybernetickou bezpečnost Miguel De Bruycker(nové okno) prohlásil, že „Evropa ztratila internet“ – digitální infrastruktura kontinentu je tak hluboce provázaná s americkými platformami, že udržet data plně v evropských hranicích je v současnosti prakticky nemožné. Finská europoslankyně Aura Salla(nové okno) to vyjádřila ještě tvrději: „USA by nás mohly vypnout za hodinu.“ Francie již oznámila, že do roku 2027 zavede LaSuite(nové okno), suverénní digitální ekosystém, který nahradí Zoom a Microsoft Teams ve všech vládních úřadech.

Spotřebitelé pociťují realitu této závislosti také. Více než 8 z 10 lidí ve Velké Británii, Německu a Francii se domnívá, že jejich země jsou příliš závislé na amerických technologických firmách, vyplývá z průzkumu mezi 3 000 lidmi v těchto třech zemích. Po Trumpových hrozbách o anexi Grónska(nové okno) vzrostl počet registrací do služeb zaměřených na soukromí od samotného Protonu v severských zemích téměř o 80 % – přičemž samotné Dánsko zaznamenalo nárůst o více než 100 %. Zájem o alternativy je skutečný a stále roste.

Co je v sázce pro evropské firmy

Když USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud, hlavní žalobce přišel přes noc o přístup ke své doručené poště od Microsoftu(nové okno) a musel přejít na alternativní služby, aby mohl vůbec dál pracovat. Další představitelé ICC podobně ztratili přístup(nové okno) ke službám PayPal a Apple a jejich aktiva v USA byla bez předchozího varování zmrazena. Americké technologické společnosti se zjevně cítily nuceny okamžitě vyhovět exekutivním nařízením namířeným proti domnělým protivníkům v Evropě.

Otázka zní: Zůstane jen u toho?

Pokud jste vedoucím představitelem firmy, geopolitická nestabilita pro vás představuje provozní riziko, které vystavuje nebezpečí váš e-mail, vaše soubory, vaši komunikaci i vaši cloudovou infrastrukturu. Pokud běží na amerických platformách, podléhají zákonům USA, americkým politickým rozhodnutím a firemním závazkům vůči americké vládě.

Strukturální rizika se navíc sčítají i mimo geopolitiku. Protože velká část světové infrastruktury běží na hrstce amerických platforem, staly se tyto platformy kritickými body selhání.

AWS, Microsoft Azure a Google Cloud společně obsluhují naprostou většinu evropského cloudového trhu – což znamená, že jediný výpadek nebo chyba konfigurace neovlivní pouze jednu firmu. Vyřadí z provozu celé podnikové ekosystémy najednou. K tomu dochází opakovaně: Velký výpadek AWS koncem roku 2025(nové okno) způsobil pád aplikací napříč odvětvími; o devět dní později výpadek Azure(nové okno) na osm hodin v kuse odstavil Outlook, Teams a desítky firemních služeb.

Pak je tu problém s vystavením vašich dat riziku. USA požadují od společností z oblasti Big Tech více dat než kterákoli jiná země na světě – více než Německo, Francie a Velká Británie. Počet účtů sdílených společnostmi Google, Apple a Meta s americkými úřady vzrostl od roku 2014 o více než 500 %.

Na základě zákona CLOUD Act mohou americké úřady vyžadovat vaše firemní data, i když sídlíte v Evropě, což vás může dostat do přímého rozporu s GDPR. V dubnu 2026 udělila EU společnostem Google, Meta a dalším americkým technologickým firmám celkovou pokutu 6 miliard eur za řadu porušení předpisů(nové okno). Reakcí americké vlády nebylo podpořit dodržování předpisů, nýbrž pohrozit odvetnými opatřeními.

Pro evropské firmy, které si nemohou dovolit platit pokuty za porušení GDPR nebo čelení výpadkům služeb, představuje závislost na amerických technologiích riziko v oblasti souladu s předpisy, geopolitické ohrožení i strukturální zranitelnost zároveň.

Jak se začít odpojovat od Big Tech

Balíček Evropské komise pro technologickou suverenitu i krok Parlamentu směrem k vyhledávači Qwant jsou v různé míře známkami toho, že se evropské instituce probouzejí a snaží se jednat. Pro firmy není důvod čekat – můžete jednat a předejít rizikům již nyní.

Kroky, které můžete podniknout, jsou jednoduché a praktické. Většina amerických služeb má navíc na trhu dostupnou evropskou alternativu. Zde je návod, jak začít:

  • Proveďte audit svých technologií. Vytvořte si seznam všech nástrojů třetích stran, které vaše firma používá, a označte ty, které mají sídlo v USA.
  • Identifikujte své kritické závislosti. Které nástroje by v případě náhlé nedostupnosti zastavily chod vaší firmy? (To by již mělo být součástí plánování kontinuity podnikání.)
  • Zkontrolujte míru vystavení svých dat rizikům. Zjistěte, kde jsou vaše firemní data uložena, kdo k nim může přistupovat a pod jakou právní jurisdikci spadají.
  • Vyhledejte si evropské alternativy. Pro každý kritický nástroj zjistěte, zda existuje ekvivalent nepocházející z USA, který klade důraz na soukromí, a začněte jej testovat.
  • Začněte s migrací tam, kde na tom nejvíce záleží. Nemusíte nahrazovat vše najednou – určete si priority u nástrojů, které s sebou nesou nejvyšší riziko, a přejděte na jiné.

Evropa internet neztratila. Mohlo by se to však stát, pokud jedinou změnou bude nastavení výchozího vyhledávače.