Co je to „Kill Switch“, který tak znepokojuje evropské podniky?

Evropa pociťuje čím dál větší znepokojení ze své technologické závislosti na USA.

Nová studie společnosti Proton zjistila, že až 74 % evropských lídrů v podnikání má strach z amerického Kill Switch, který by jim odřízl přístup k technologiím. Zákonodárci EU vyjadřují stejné obavy.

„USA mají nad klíčovými technologiemi skutečný ‚Kill Switch‘(nové okno) a jsou více než ochotny jej použít,“ uvedl Christophe Grudler, francouzský poslanec Evropského parlamentu.

Jeho finská kolegyně Aura Salla to vyjádřila ještě otevřeněji: „Evropa nemůže dále stavět svůj technologický zásobník na přístupu, který může cizí vláda přes noc vypnout(nové okno). Musíme podniknout kroky k tomu, abychom své údaje a svůj trh vyhradili především evropským technologiím, umožnili jejich rozvoj a vybudovali si vlastní pokročilou AI“.

A Henna Virkkunen, místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, uvedla, že EU chce mít citlivé služby a data pod kontrolou v Evropě — aniž by jakákoli cizí vláda nebo společnost disponovala Kill Switch.

Co je to však technologický Kill Switch a čeho se zákonodárci EU tak obávají?

Co je to technologický Kill Switch?

Kill Switch v politickém kontextu označuje pravomoc americké administrativy omezit nebo přerušit přístup zahraničního podniku k technologické službě.

Vláda může Kill Switch aktivovat rozhodnutím exekutivy bez jakéhokoli soudního příkazu nebo dalšího schválení. Stačí, aby příslušný úřad uplatnil pravomoc, kterou mu Kongres již delegoval.

Čeho se zákonodárci EU obávají?

Vzhledem k hluboké závislosti evropských firem na amerických technologických platformách představuje Kill Switch existenční riziko. Loňský výzkum společnosti Proton zjistil, že 74 % evropských veřejných společností využívá americké poskytovatele e-mailu.

Tyto obavy nejsou teoretické. Tři nedávné případy ukazují, jak to vypadá v praxi:

• Kontrola exportu čipů do Číny. USA omezují, které čipy Nvidia lze prodávat do Číny, přičemž využívají zákon o kontrole exportu namísto sankčního seznamu. Společnost Nvidia musela navrhnout ořezaný čip H20 speciálně proto, aby zůstala pod stanovenou hranicí, a i ten byl od té doby zasažen dalšími omezeními. Dopad pociťuje každý podnik na druhém konci dodavatelského řetězce čipů: čínské společnosti zabývající se AI přicházejí o přístup ke špičkovému výpočetnímu výkonu a samotná Nvidia uvedla, že ji tato omezení stála miliardy na ušlých tržbách. Omezení se týká celé kategorie produktů — čipů přesahujících určitou kapacitu směřujících do určité destinace — a zasáhne všechny v dané kategorii současně.
• Odříznutí modelů Mythos a Fable od společnosti Anthropic. V červnu 2026 Ministerstvo obchodu USA nařídilo společnosti Anthropic zamezit cizím státním příslušníkům přístup(nové okno) k jejím dvěma nejvýkonnějším modelům AI s odkazem na pravidla kontroly exportu. Ani v tomto případě nebyly jmenovány konkrétní země nebo jednotlivci. Opatření zasáhlo všechny cizí státní příslušníky najednou, a to i ve spojeneckých institucích v Evropě. Podniky, které na těchto modelech vybudovaly své pracovní postupy, ztratily přístup bez jakéhokoli varování a bez možnosti se individuálně odvolat. USA toto nařízení nakonec zrušily, ale Trumpova administrativa nadále drží pokročilé modely AI na uzdě(nové okno).
• Sankce odřezávající přístup k službám Microsoft. V únoru 2025 uvalily USA sankce na hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu(nové okno) z důvodu vyšetřování izraelského premiéra Benjamina Netanjahua tímto tribunálem. Během několika dní ztratil hlavní prokurátor Karim Khan přístup ke svému e-mailovému účtu u společnosti Microsoft. Na rozdíl od případů čipů a společnosti Anthropic toto opatření fungovalo na základě jmenovitého zařazení, nikoli celokategoriálního omezení — účinek však byl stejný: americká společnost neměla jinou právní možnost než se podřídit, což vedlo k narušení provozu mezinárodní instituce.

Tyto případy ukazují, jak je komerční export amerických technologií plně v rukou amerického úřadu a dotčené podniky nemají žádnou právní možnost se proti tomu bránit.

Jak je vůbec technologický Kill Switch možný?

Lze jej spustit velmi rychle na základě jednoho ze dvou zákonů USA.

• Zákon o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) umožňuje prezidentovi vyhlásit stav nouze a na tomto základě dává Ministerstvu financí pravomoc označit konkrétní osobu nebo subjekt. Po tomto označení se pro jakoukoli americkou společnost stává protiprávním pokračovat s nimi v obchodování — což se stalo, když Microsoft odřízl hlavnímu prokurátorovi ICC přístup k e-mailu.
• Zákon o reformě kontroly exportu (ECRA dává Ministerstvu obchodu pravomoc zamezit tomu, aby se americké technologie dostaly do uvedené destinace, k určitému konečnému použití nebo ke kategorii uživatelů — a to i na základě národnosti — aniž by byl jmenován jakýkoli jednotlivec. Jedná se o pravomoc stojící za omezeními čipů pro Čínu i za odříznutím společnosti Anthropic.

Zákon IEEPA vyžaduje jmenovitě určený cíl, zatímco ECRA může jedním krokem omezit celou kategorii uživatelů, a proto nařízení týkající se společnosti Anthropic zasáhlo všechny cizí státní příslušníky současně, nikoli pouze jednu společnost nebo zemi.

Co může Evropa dělat?

Na makroúrovni se evropští lídři zaměřují na samotné snížení závislosti. Zákon Evropské komise o rozvoji cloudu a AI, oznámený v červnu 2026, si klade za cíl převést citlivé cloudové a AI pracovní zátěže pod kontrolu se sídlem v EU, místo aby se spoléhalo na jejich americké poskytovatele.

Souběžně s tím má Akt o čipech 2(nové okno) posílit vlastní polovodičovou kapacitu Evropy, aby region nebyl v oblasti hardwaru pro své ambice v AI závislý na společnosti Nvidia nebo jiných amerických výrobcích čipů. Obě opatření mají k proměně hluboké závislosti ještě roky daleko — legislativa v oblasti suverenity postupuje pomalu a evropská technologická základna startuje ze značné nevýhody.

Mezitím nemusejí evropské podniky čekat na Brusel. Pečlivější výběr poskytovatelů — pochopení toho, které služby spadají zcela pod právní dosah jediné společnosti a co se stane, pokud tento přístup přes noc zmizí — je něco, co může podnik udělat již dnes. Stejně tak je to investování do evropských řešení, která udržují data a provoz pod jurisdikcí EU, kam dekret prezidenta USA jednoduše nedosáhne.

Chcete získat více informací o tom, zda je Evropa připravena na výpadek, kybernetický útok nebo přímé odříznutí přístupu ze strany poskytovatele? Přečtěte si náš průzkum napříč několika zeměmi, ve kterém jsme se ptali zakladatelů, generálních ředitelů a IT ředitelů na dopady technologických výpadků na evropské podniky.